Intro -- Obsah -- Poděkov�an�i -- �Uvod -- Struktura t�eto knihy -- Ideologie a pedagogika -- Konstitučn�i pojmy textu: Od m�ytu k nacionalismu -- M�ytus, teorie, racionalita a ideologie jako funkce života -- Řešen�i probl�emů, inteligentn�i jedn�an�i a selh�an�i -- Od nah�eho individua k transnacionalismu: Původn�i komunalita života a myšlen�i -- Metodologick�e pozn�amky I: Ide�aln�i (čist�e) typy -- Ide�aln�i (čist�e) typy a jejich konceptu�aln�i prostor -- Redukce empirick�eho obsahu a konstrukce čist�ych typů -- Čist�e typy a autorita -- Metodologick�e pozn�amky II: Slohy ran�e a pozdn�i moderny -- Paradigma versus sloh myšlen�i a jedn�an�i -- Sloh myšlen�i a jedn�an�i jako n�astroj: Instrument�alnost lidsk�eho pozn�an�i -- Systolick�a f�aze proměny slohu ran�e moderny ve sloh pozdn�i moderny -- Pedagogika mezi ranou a pozdn�i modernou -- Z�akladn�i teze monogra(Sc(Bie -- Laboratorn�i mentalita -- Arendtov�a a jej�i konzervativismus -- Modern�i škola jako gener�aln�i instituce nacion�aln�iho st�atu -- Normalizace, homogenizace a exkluze -- Změna zad�an�i -- St�at, věda a obsahov�a disciplinace kurikula -- Na lodi, do kter�e se hrne voda -- PRVN�I Č�AST: Pedagogika a myšlen�i Buď/Anebo -- 1.1 Hlubš�i společn�y z�aklad a myšlen�i Buď/Anebo -- 1.2 Prvn�i figura Buď/Anebo: Teorie, nebo praxe -- 1.2.1 Historick�e kořeny oddělen�i teorie a praxe -- 1.2.2 Historie odtržen�i teorie od praxe v pedagogice: 19. stolet�i -- 1.2.3 Historick�e odůvodněn�i vzniku striktn�iho oddělen�i teorie a praxe -- 1.2.4 Historie odtržen�i teorie od praxe v pedagogice: 20. stolet�i -- 1.2.5 Pedagogika a pracovn�i teorie vědy -- 1.3 Druh�a figura Buď/Anebo: Boj tradicionalismu s alternativismem -- 1.3.1 „Kurikulum budoucnosti" a jeho kritici -- 1.3.2 Arendtov�a o krizi v�ychovy a vzděl�av�an�i -- 1.3.3 Vzděl�av�an�i a v�ychova převr�aceny zpět z hlavy na nohy -- 1.3.4 Digrese: Obsahy a formy vyučov�an�i -- 1.3.5 Arendtov�a a politick�e dilema modern�i společnosti.

1.3.6 Heideggerův st�in a liberalismus nah�eho individua -- 1.3.7 Arendtov�a a spor tradicionalistů s alternativisty -- 1.4 Třet�i figura Buď/Anebo: Kl�ičov�e kompetence, anebo opět obsah -- 1.4.1 Kompetence jako naděje pedagogiky 21. stolet�i -- 1.4.2 Kompetence jako pedagogick�a kategorie, nebo jako „vod�itko"? -- 1.4.3 Kompetence jako rodina podobnost�i -- 1.4.4 Nen�apadn�a změna v pojet�i kompetenc�i po prvn�i dek�adě nov�eho tis�icilet�i -- 1.4.5 Paradox ran�e moderny: Vnějš�i je normov�ano uvnitř -- 1.4.6 Zrozen�i transcendent�aln�i struktury: Kant -- 1.4.7 Upevňov�an�i představy transcendent�aln�i struktury: Od Hegela k empiristům -- 1.4.8 Zrozen�i kompetence jako transcendent�aln�i struktury: Chomsky -- 1.4.9 Transcendent�aln�i struktura a lingvistika: Od performanc�i ke kompetenci -- 1.4.10 Transcendent�aln�i struktura v prostřed�i pedagogiky a dějinn�y kontext -- 1.4.11 Transcendent�aln�i struktura v prostřed�i pedagogiky -- 1.4.12 Kompetence a selh�an�i kritiků neoliberalismu -- 1.5 Shrnut�i prvn�i č�asti: Důsledky figury myšlen�i Buď/Anebo -- DRUH�A Č�AST: Pedagogick�a filozofie 21. stolet�i: Filozofie př�itomnosti versus filozofie poč�atků -- 2.1 Struktura pedagogiky a role pedagogick�e filozofie -- 2.1.1 Atomistick�y versus funkcionalistick�y styl myšlen�i -- 2.1.2 Struktura pedagogiky jako hierarchie entit: Brezinka -- 2.1.3 Struktura pedagogiky jako souhra aspektů -- 2.1.4 Aspekt pedagogick�e filozofie v kontinuitě řešen�i pedagogick�eho probl�emu -- 2.2 �Učinn�a pedagogick�a filozofie -- 2.2.1 Plan�a a �učinn�a filozofie: Dějiny filozofů -- 2.2.2 Po konci dějin filozofů: Filozofie př�itomnosti vs. filozofie poč�atků -- 2.3 Patočkovsk�a filozofie v�ychovy jako filozofie poč�atků -- 2.3.1 Patočka a neohel�enismus ran�e moderny -- 2.3.2 Nahl�ednut�i jako j�adro Patočkovy filozofie dějin -- 2.3.3 Patočkova filozofie dějin jako produkt neohel�enismu -- 2.3.4 Re�aln�e dějiny starověk�ych Ath�en.

2.3.5 Plat�on a řeck�a iracionalita -- 2.3.6 Nov�e elit�ařstv�i a soci�aln�i n�asil�i jako důsledek Patočkovy �utěšn�e filozofie dějin -- 2.3.7 Důsledky Patočkovy filozofie dějin: Patočkovsk�a filozofie v�ychovy -- 2.3.8 Patočka vysvl�eknut�y z dresu Dějin (Sc(Bilozofů -- 2.4 Liessmann: Tradicionalismus a elit�ařstv�i v postmodern�im h�avu -- 2.4.1 Liessmannovo nevědom�e dilema: Elita versus elita -- 2.4.2 Dalš�i figura myšlen�i Buď/Anebo: Užitek versus kr�asno -- 2.4.3 Humboldtovsk�a univerzita: L�ek na společnostne vzdělanosti? -- 2.4.4 Filozofie poč�atků a jej�i důsledky: Elit�ařstv�i a konzervativismus -- 2.5 Boj proti neoliberalismu a jeho postmodern�i tradicionalismus -- 2.5.1. Foucault: Moc a governmentalita -- 2.5.2 Neoliber�aln�i governmentalita: Foucault v rukou bojovn�iků proti neoliberalismu -- 2.5.3 Jedn�a se skutečně o foucaultovsk�e pojet�i moci a governmentality? -- 2.6 Shrnut�i Druh�e č�asti: Neexistuje Ursprung, jen tis�ice Entstehungen -- TŘET�I Č�AST: Krize instituce školy: Pedagogika a st�at mezi dvěma slohy myšlen�i a jedn�an�i -- 3.1 Utv�ařen�i modern�iho světa - od rozvratu tradičn�i společnosti ke globalizovan�ym, univerzalizuj�ic�im se světům -- 3.1.1 Metodologick�y nacionalismus, metodologick�y kosmopolitismus -- 3.1.2 Formov�an�i veřejnosti jako zdroj st�atnosti: Deweyho metodologie soci�aln�ich věd -- 3.1.3 Od pozdně středověk�ych měst k nacionalismu -- 3.1.4 Povaha nacionalismu: Od univerzalistick�e mobility k nacion�aln�i konsolidaci -- 3.1.5 Rasistick�a povaha nacionalismu: Permanentn�i v�alka, plav�y barbar a st�atn�i moc -- 3.1.6 „Policie" a věděn�i: Disciplinace, starost o život a tot�aln�iv�alka -- 3.1.7 Dvě konstrukce politick�e reality: Lidsk�a pr�ava a Schmittův „realismus" -- 3.1.8 Metahra: Boj o podobu kosmopolitn�iho ř�adu -- 3.1.9 Z�avěr: Utv�ařen�i kosmopolitn�iho st�atu a institucion�aln�i dědictv�i nacionalismu.

3.2 Racionalita a historie instituce modern�i školy a čist�e (ide�aln�i) typy současn�ych škol -- 3.2.1 Školy hlavn�iho vzděl�avac�iho proudu: Běžn�y den v běžn�e tř�idě -- 3.2.2 Autorit�ařsk�y a demokratick�y čist�y (ide�aln�i) typ současn�e školy -- 3.2.3 Školy hlavn�iho vzděl�avac�iho proudu: Běžn�y den v běžn�e tř�idě podruh�e -- 3.2.4 Racionalita instituce modern�i školy -- 3.2.5 Historick�e okolnosti vzniku instituce modern�i masov�e školy -- 3.3 Instituce školy: Rozb�ijen�i kognitivn�i krajiny, normalizace a fetišizace poznatků -- 3.3.1 Kognitivn�i krajina: Filozo(Sc(Bie a věda o podstatě kognitivn�ich procesů -- 3.3.2 Kontinuita a hra: Podstata kognitivn�i krajiny -- 3.3.3 Rozbit�i kognitivn�i krajiny: Scientizace kultury a kurikula a funkce zbytněl�e paměti -- 3.3.4 Discipl�ina, odtělesněn�i edukačn�iho procesu a hierarchick�y dohled -- 3.3.5 Normov�an�i obsahů: Disciplinarita oborů, atomismus a nacionalismus -- 3.3.6 Obnoven�i prim�atu kognitivn�i krajiny -- 3.4 Kairos: Mimo ideje neoliberalismu i jeho kritiků -- 3.4.1 �Ustup nacion�aln�iho st�atu a neoliberalistick�a řešen�i -- 3.4.2 Vzděl�av�an�i je přizpůsoben�im člověka „něčemu" -- 3.4.3 Vynucen�a individualizace: Univerzalita byznysu, anebo n�avrat do n�aruče st�atu -- 3.4.4 Zkušenost Ř�iše: Z�alež�i na vzděl�an�i masy -- Z�AVĚR: Co mus�ime udělat -- Dalš�i kolo pendlov�an�i Buď/Anebo -- Nov�y svět, star�a škola -- Summary -- Seznam literatury -- Jmenn�y rejstř�ik -- Věcn�y rejstř�ik.

Description based on publisher supplied metadata and other sources.

Electronic reproduction. Ann Arbor, Michigan : ProQuest Ebook Central, 2022. Available via World Wide Web. Access may be limited to ProQuest Ebook Central affiliated libraries.